Nový i Starý svět je protkán magií tak silnou, že ji lidé ani nevidí – přesto existuje. Vládnoucí rod Rahlů uplatňující svou moc nad D’Harou se už několikrát pokusil osvojit všechny aspekty magického řemesla. Jenže občas se stane, že se do toho magického světa narodí dítě, na které se magie nevztahuje. Ani v tom základním prvku. Existuje jako díra ve světě. Osoba, která dokáže i bez magii ovlivnit chod světa.

Zatímco se oči všech obyvatelů země soustřední na boj o osud světa, ve kterém se snaží Richard porazit císaře Jaganga, snového cestovatele a vládce celého Starého světa, uniká tak zrakům žena žijící více jak dvacet let ve strachu, pronásledování a snaze najít poklidný život. Jennsen se schovává se svou matkou ve snaze vyhnout se d’harským vojákům, kteří usilují o její život. Jako jedna z mnoha dalších potomků Darkena Rahla se narodila bez magických schopností – a proto musí zemřít. Sama ale důvod nezná, ovšem ví, že pokud ji Rahlova vojska najdou, bude s ní konec. Po dlouhém útěku to už konečně vypadá, že si se svou matkou našla místo, kde mohou společně žít v míru. Jenže potom ho najde. Mrtvého d’harského vojáka, u kterého narazí na Sebastiana, muže ze Starého světa sloužící císaři Jagangovi, trpícího horečkou. Jennsen je v tu chvíli jasné, že tihle dva muži, jeden mrtvý a jeden živý, jí převrátí život vzhůru nohama. Neuplyne ani jeden den, kdy Jennsen přichází o nejbližší osobu svého života a je nucena se zase vrátit k životu na útěku. Díky radám Sebastiana si ale začíná uvědomovat, že se potřebuje dozvědět pravdu o sobě a vlastní krví. Společně se vydávají na cestu poznání, kterou naplňuje jedno prosté poselství. Pomsta na vládnoucím Rahlovi. Mezitím se v malé vesničce objevuje Oba, hloupoučký muž poslušně plnící rozkazy své matky, která ho akorát týrá a ponižuje. Jenže všechna sranda jednou končí. Oba prozře do temnoty, která v něm dřímá, a uvědomí si, čeho všeho je schopen a co mu právem náleží. Cesta Jennsen a Oby jsou zcela odlišné, ale přesto se musí protnout. Tak bylo rozhodnuto a proroctví se nedá odvrátit. Nikdy.

Sedmé čarodějovo pravidlo: život je v budoucnosti, ne v minulosti.

Když se poprvé seznámíte s celou sérii Meče pravdy, autor na vás vychrlí velkou dávku nových informací, zvyklostí a událostí, které se v jeho smyšleném fantasy světě udály. V prvních svazcích může čtenář díky neustálému smýkání z místa na místo tápat a ztrácet se, čemuž záplava informací napomáhá. Jenže ve chvíli, kdy se prolouskáte těžkým začátkem a sednete si k Pilířům světa, uvědomíte si, jak moc se v tomhle světě vyznáte. Díky jednotlivým knihám a neustálému navrácení do jednoho a téhož příběhu vám bude celý Goodkindův svět připadat jako známé místo; něco, jehož hodnotu dokážete ocenit pouze vy, zkušenější a zběhlí čtenáři. Terry Goodkind s každou další knihou jenom rozšiřuje to, co už vytvořil – nabaluje na to další a další věci, mění atmosféru nebezpečného světa na místo, kde každá volba přináší následky. Vytváří si vlastní velké jeviště, na kterém se odehrávají nejdůležitější události podávány s tak velkou autenticitou, že to vypadá, jako kdyby každý velký zvrat, u kterého jste samozřejmě svědkem, se musel opravdu někdy a někde stát. To všechno a ještě více neomrzí ani po šesti knihách a věřím, že i po přečtení dvanáctého svazku budou mnozí tento svět milovat – už jenom kvůli preciznosti, se kterou je vytvořen. Tím, že Terry Goodkind neustále propojuje různé události, tak vytváří jednu velkou dějovou linii napříč celou dvanáctidílnou sérii a i když některé knihy figurují jako výplňkové, mají určitý význam pro celý děj a následné zvraty v něm. Dokonce i v okamžiku, kdy se v příběhu hlavní dvojice Richarda a Kahlan neobjevují, se děj posouvá dál – a to i přes nevíru toho, zda opravdu něco takového lze udělat. Terry Goodkind je jasným důkazem, že to opravdu jde.

Hlavní hrdinové jsou většinou zastánci dobra – v tomhle se Kahlan s Richardem lišit nemohou, i když při čtení celé série si leckdo uvědomí, že dobro je velice relativní pojem. Důležitá je ale skutečnost, že v každém příběhu se vžijeme do postavy největšího zachránce  a strana zla nám zůstane skryta. Tak tomu bylo i u předešlých šesti knih, které stavily císaře Jaganga jako ztělesněné zlo a díky těm všem dobrodružstvím, které čtenář prožil už v minulých dílech, je jeho pohled jednoduše zaujatý. A potom jsou tady Pilíře světa, výjimečný díl Meče pravdy, kdy autor zvolil Jennsen a Oba, dvě postavy zcela neznalé všech pohrom, které se v D’Haře dějí. Je sice pravda, že díky tomu celý příběh obsahuje absenci Richarda a Kahlan, kteří pro mnohé hrají v celé sérii důležitou roli, ale něco takového samozřejmě hned neznamená zbytečný a bezduchý příběh. Díky novým hlavním hrdinům se nám nabízí jedinečná možnost se na celou problematiku tohoto fantasy světa podívat nezaujatě. Prostě. Jednoduše si odpustíme všechno to, co nám autor nabulíkoval v šesti knihách a vžijeme se do očí prosté Jennsen a ještě prostšího Oba. V tomto ohledu zažijeme malou rekapitulaci všeho, co se zatím událo a co se dít bude. Od Terryho Goodkinda bylo tohle hodně riskantní, ale přesto se mu to podařilo. Jak to tak vypadá, tento autor se do málo riskantního věcí pravděpodobně vůbec nepouští.

Ať už je ale tvorba nových hlavních hrdinů dobrým tahem, po celou dobu Pilířů světa se nám nedostane odpovědi, proč autor do seznamu postav přidal další. Obě se objevily jako blesk z čistého nebe jeho důvod nebudeme znát ani po dokončení dílu. Ať už měl Terry Goodkind jakýkoli záměr, jedna z pravděpodobných variant je, že nás chtěl nechat si užít ten jedinečný pocit si příběh prožít z dvou stran – té „dobré a zlé“. Zatímco se Jennsen snaží pomstit na vládci D’Hary, volící jemné metody, se Oba násilí nebojí, o stahování z kůže nemluvě. Jennsen a Oba společně vytváří veliký kontrast, na což autor v každé příhodné chvíli poukazuje. Jejich příběh kombinuje s čtivým stylem plným podrobných vylíčení myšlenkových pochodů a prostředí. Díky tomu má každý čtenář jedinečnou možnost poznat věci, které se nám v jiných knihách nedostanou – vše díky skutečnosti, že se autoři zabývají pouze jedním tématem. Terry Goodkind rád rozehrává nejen pavučinu intrik a lží, ale i bojové scény, ve kterých krví, magií a krutostí rozhodně nešetří. Pilíře světa jsou tedy průsečíkem několika témat, díky kterým si každý z vás najde to, po čem zrovna touží. Ať už to jsou bojové scény; pronikání do tajů Nového světa; cestování za odhalením historie hlavních postav, či jednoduše užívání si temné, destruktivní a nebezpečné magie. K tomu všemu se zaobalí i několik nečekaných zvratů a příběh, který dokáže oslovit už jenom na několika stránkách, je na světě.

„Je to tu samý zloděj,“ řekla Jennsen.

Tom zavrtěl hlavou. „Nesuďte to tady podle jediného člověka. Abyste mě nepochopila špatně – jsou tady. Ale většina kolem jsou počestní lidé. Já to vidím takhle. Ať jdete kamkoli, zloději se najdou všude. Vždycky byli a vždy budou. Koho se nejvíc obávám, jsou lidé, kteří kážou o poctivosti, mravnosti a lepším životě, ale ve skutečnost zneužívají dobré úmysly lidí, aby jim zaslepili oči před světlem pravdy.“

Pilíře světa jsou sedmým svazkem vyprávějícím o boji proti císaři Jagangovi, mocnému snovému cestovateli. Díky změně hlavních postav, které stojí na opačných stranách jedné velké propasti, autor poskytuje nový pohled na celou problematiku světa. Stejně jako v jiných dílech, i zde Terry Goodkind vytváří čtivý a svižný příběh, ve kterém si každý z nás najde kousek toho, co má na fantasy literatuře nejraději. Všechno je podáno s velkým důrazem na realističnost, která podporuje atmosféru charakteristickou nejen pro celou sérii, ale stejně tak i pro samotný svět. Je sice nejasné, proč se autor rozhodl k změně postav, ale je jisté, že se to dozvíme. A budeme jako vždy překvapeni.

 Zdroj: Obálka