sobota 31. října 2015

RC Review: Příběh strážce Země

Název: Galgad – Příběh strážce Země
Počet stran: 232
Autor: Ergall
Vydavatel: vlastní náklad
Série: Galgad #1
V dávných dobách, v dolině obehnané horami, se probudí nejmocnější strážce Gathary. Není to náhoda. Na svět přišli ti noví, odlišují se od ostatních, narušují snad křehkou rovnováhu?
Navíc se schyluje k válce mezi lidmi, nadvláda zdvojeného kříže rozpíná ruce. Galgad pátrá po pravdě. Nenalézá však vlky ani ostatní.
Nechte se okouzlit poutavým příběhem, nechte se uchvátit prastarými lesy, v nichž tečou čisté řeky. Budete mít pocit, jako byste sami chodili těmi místy, potkávali tvory z dávné říše. Obdivujte hrdiny i obyčejné lidi, kteří se snaží bojovat s nepřízní osudu.
Odhalte kruté pravdy našich činů.

Knižní trailer:


Dnes existuje mnoho teorií, jak vlastně lidské pokolení vzniklo. Ve výsledku je ale stejně vždy jedno, ať se jedná o teorii vědeckou, či náboženskou – vždy se nám dostane pravdy, že zde byla první příroda. Stromy, řeky, oceány, hory. Jaký pohled by se ale naskytl těm, kteří byli zvyklí žít s přírodou v určité harmonii, respektovali ji a prosazovali? Zděsili by se toho, co se dnes děje? Dokázali by vše, co vše v této době přírodě provádíme?  

Kdysi dávno existovali strážci Gathary, první děti Matky země, jejichž úkolem bylo chránit přírodu. Po určité době existence se uložili ke spánku, aby mohli v případě nouze opět povstat a bojovat. Tak ubíhal dnem za dnem, rok za rokem, než se najednou probudil jeden ze Strážců, Galgad. Jeho spánek je narušen varováním upozorňující ho na lidi, kteří ničí vše, co Matka země s takovou precizností stvořila. Strážce je na počátku zmatený a svět, který se za dlouhou dobu jeho spánku změnil, si musí prohlédnout na vlastní oči. Všímá si několika změn – zvířata při pohledu na jeho podobu člověka prchají, nespoutané vody jsou zadržovány hrázemi, v lesích jsou pasti na chytání zvěře. Ze všeho ho ale zajímají lidé. Na počátku je jejich existencí fascinován, ale právě ve chvíli, kdy si je zcela oblíbí, si uvědomí, že ne každý člověk je dobrý – existují totiž Órmané, kteří lesy kácí, zabíjejí zvířata a snaží se lesy ovládnout. Galgad se dovídá, že existuje i odpor, jenž se snaží proti Órmanům bojují. Kvůli tomu se Galgad vydává do Imrihu, hlavního města lidí respektujících zákony přírody a dary Matky země. Avšak Strážce i přes to pořád stěží chápe důvod, že kvůli takovýmto rozepřím jsou lidé schopní obrátit se proti sobě, byť jsou pořád jedním druhem obývající celou zemi. Odpočíval moc dlouho a mnoho věcí se změnilo. Osud bitvy mezi svobodnými lidmi a Órmany je toho jasným příkladem. Schyluje se k válce, která rozhodne o osudu nejen světa, ale taktéž přírody. Buď bude jednou pro vždy nenávratně zničena, nebo zachráněna. Je pouze na Galgadovi, jestli do sporu lidí zasáhne, či nikoli. Přeci jen, stojí lidská rasa ještě pořád za záchranu?   

„Neplýtvej slova – proměň je v čin.“

Fantasy příběhy nabízejí několik různých témat, ve kterých samozřejmě převládá záchrana světa; snaha odvrátit nadcházející válku; čin jednoho hrdiny, který dokáže změnit osud celého světa. Každé dílo z tohoto žánru vyniká svou nápaditosti, ale když se už najde něco neotřelého, s čím jsme ještě neměli tu čest se setkat, se kvalita díla už pouze díky tomu posune výš. V dnešní době nemůžeme věřit nálepce hlásající, že se jedná o neobvyklý příběh. Jenže potom je tady Příběh strážce Země, který takovou nálepku nese – a ten, kdo ji na knihu nalepil, to učinil na základě pravdy. Autor píšící pod pseudonymem Ergall totiž neobvyklý a nápaditý příběh opravdu vytvořil. Vše začíná u samotné myšlenky přírodní magie a Strážců, dohlížitelů na Zem. Tenhle první plán je schopen cvrknout do nosu každého, kdo knihu aspoň otevře a nakoukne do ní. Hned poté ovšem následuje ona hlavní myšlenka, která tak ani nepopisuje epos o záchraně světa a válce – což jsou věci, které jsou v knize mírně propojeny, všechny svým vlastním způsobem –, ale spíše o soužití člověka s přírodou. Dá se s něčím takovým prosadit ve fantasy literatuře? Může to fungovat? Odpověď na obě otázky je ano. Ergall nás při čtení nutí se zamyslet nad skutečností, že Matka příroda tady byla dříve, o jejích výtvorech nemluvě. Neměli bychom porušovat její pravidla a Příběh strážce Země naskýtá jednu z možností, jak zlepšit své životy a stejně tak pohled na svět kolem nás, v poslední době spíše chřadnoucí, než bujný. Takovéto informace můžou vyvolávat dojem ekologických zpráv, které na nás vybafnou na každé druhé internetové stránce, ovšem sami si uvědomíte, že Ergall nic takového nedělá. Neapeluje na čtenáře, nenutí ho třídit odpad, jít do lesa sázet stromky. Jeho dílo je jenom plné přírody, která kdysi existovala. Přírody, která dnes díky zásahu lidí existovat přestává. 

Příběh strážce Země má mimo neotřelého námětu i velice neobvyklého hlavního hrdinu, který dokáže okouzlit svou jednoduchostí. Na počátku jsem o Galgadovi smýšlel jako o dalším klišé hrdinovi – takovém tom typu, který musí zachránit svět, stůj co stůj. Jenže po začtení se mi v hlavě rozsvítila žárovka a já pochopil, že jsem se pouze nechal zmást všemi knihami, které mi prošly pod rukama. Nelze zapírat, že Galgad přeci jen nebyl určitým kouskem hrdina schopný nakopat všechny lidi do určitých partií – kdybych řekl něco takového, lhal bych. Galgad je sice takovým tím typem postavy vládnoucí téměř božskými schopnostmi, ale nesmíte se nechat na počátku zmást. Skutečnost, že vládne těmto silami, z něj nemusí dělat hned nafoukaného hrdinu. Při čtení si mnozí hned uvědomí, že Galgad vyniká především svým pohledem na lidské pokolení. Sám totiž nechápe věci, které se pro nás staly samozřejmostí a v důsledku toho se dotazuje. Někdy jsou mu lidé schopni odpovědět, někdy ne. Galgad je totiž někdy jako dítě, které musíte poučit. Obhájit se před ním. Skrze Galgada se Ergall dotazuje nás samotných, proč, jak a z jakého důvodu. Není žádným tajemstvím, že ať už po knize sáhne kdokoli, párkrát se sám zastaví a zamyslí se, jestli všechny věci, které se pro nás staly automatické a vykonáváme je bez přemýšlení, jsou vlastně správně a plní naše sny. Ne vždy totiž účel svědčí prostředky.

Autor Příběhu strážce Země je v literární branži poměrně mladý, což se projevuje i na samotném stylu knihy. Dějová linie je rozdělená do dvou pohledů umožňující nám prožívat příběh v Galgadových kapitolých plných magie a snahy zachránit přírodu, nebo v částech zabývajícími se svobodnými lidmi a jejich válkou s Órmany. Autor si věří, má ambice a rozhodně se nebojí zabíhat do zajímavých dialogů, akčních scén a postupném tvarování postav. I přes to všechno má ale Příběh strážce Země své silné a slabé stránky. Ergall svou volbou zvolit obvyklý námět boje o záchranu svobodné vůle lidí mírně zabil téma vytvořené částmi s Galgadem. V průběhu celého příběhu si tím nastavil rovinu, kterou ať se snaží sebevíc, není schopen překročit vzad ani vpřed. Kniha má svůj potenciál, velkou dávku kvalitně zpracované fantazie, ale k tomu, aby dosáhla vrcholu, „dobré“ jednoduše nestačí. Někdy se totiž může i stát, že snahou autora o popsání všech podrobností si bude čtenář déle zvykat na neobvyklý styl, kterým se příběh odlišuje. Ve výsledku může začtení trvat i více než desítek stran, čímž se všichni jistým způsobem ochuzujeme o všechno, co nám chce Ergall sdělit. Tahle zmatenost je sice nedostatkem, ale rozhodně není neodstranitelnou škodou; je to jenom otázkou času, než se autor vypíše a upevní si nabyté vědomosti. Už teď cítím to jemné aroma jasného cíle stanovené autorem. Nyní je pouze na něm, jestli si ho dokáže osvojit a plně ovládnout.   

„Dokud dýcháš, dokážeš hýbat rukama nohama, můžeš se postavit nepřízni osudu.“


Příběh strážce Země je prvotina vydaná vlastním nákladem, vytvořená českým autorem vystupujícím pod pseudonymem Ergall. V několika málo stránkách dokázal autor vykreslit příjemnou atmosféru a vidinu přírody schopné existovat s lidským pokolením. Důraz je kladem především na neobvyklého hrdinu Galgada a jeho snahu pochopit, co všechno se během jeho odpočinku událo a změnilo. Vše je podáno velice lehkým a svižným stylem, na kterém je třeba ještě pracovat, ale už nyní dokáže svým způsobem okouzlit. Tahle fantasy je velice zajímavým příspěvkem do české literatury – je pouze na autorovi, jestli bude psát s takovou radostí a vervou, jako tomu bylo nyní. Protože pokud bude pokračovat a zlepšovat se, je jasné, že o něm ještě hodně uslyšíme.  

Za poskytnutí výtisku děkuji samotnému autorovi! 

Žádné komentáře:

Okomentovat